T Ý N E C

Tak zase sedm, jako kulí v Sarajevu. S docházkou jsme letos hodně na štíru.

Co od takového utkání očekávat? Nedostat ranec. Tak s tímto předsevzetím jsme do zápasu šli po předzápasovém brifingu. Hostujícíh Tygrů byla naopak plná klec. Čekali jen, až dostanou kus žvance, kterým jsme měli být my. Jenže i ta antilopa v Africe chvíli vzdoruje. My jsme vzdorovali celou první třetinu, kdy jsme si vytvořili i gólové příložitosti. Jen škoda, že jsme je nedokázali proměnit. Navíc jsme poctivě ve čtyřech bránili modrou čáru a hosté měli problémy s přechodem do útoku. Ve druhé třetině se obraz hry změnil a otěže zápasu přebrali hráči Kolince. Podařilo se jim vstřelit poměrně šťastný první gól, ale ty vždycky platí dvojnásob. Následně, po našem faulu, dostali hosté výhodu trestného střílení a jeho exekutor se bekendovým blafákem nemýlil. Třetí gól jsme dostali při naší početní výhodě po chybě našeho obránce. Za stavu 3 : 0 pro Kolinec se tedy odcházelo do šaten. Ve třetí třetině jsme na Kolinec vlítli bez bázně a hany a odměnou nám byl krásný gól, po ještě krásnější přihrávce. Ale samochvála prej smrdí, žé :-) Kolineckého brankáře jsme poté ohrozili ještě několikrát z vyložených šancí. Kolinec těžil především z rychlých brejků do naší otevřené obrany. Ke konci už jsme mleli z posledního. Utkání mělo vyvrcholení v takový polovičatý bitce. Tady jsme tedy měli zjevnou výškovou převahu. Koncová siréna však tuto veselici ukončila.

Hrálo se bojovné utkání, ve kterém jsme měli méně sil, ale to je především naše chyba. Kolinec hrál to co potřeboval a zaslouženě vyhrál. My jsme se sice snažili, ale nedokázali jsme proměnit řadu šancí. Výborně zachytali oba golmani.